St, 01/09/2013 – 13:35 — Vladan

Jarní víkend 2012

Vypadalo, že bude brzy pršet … nastal ten pravý čas na víkend na motocyklech. Ti, co nás dobře znají, vědí, že není výletu bez deště. Nevedu přesnou statistiku, ale odhadem v 90ti procentech motovýletů, srazů apod. dojíždíme do cíle více či méně mokří. A je jedno co hlásí rosnička. A tohle byl zase jeden z těch výletů…

Vyjeli jsme ráno – před obědem v sobotu z Humpolce. Mazali jsme si to směrem na Pelhřimov a dál do Telče, kde jsme si dali parádní obídek. Je jasný, že jsme nabrali trochu zpoždění oproti plánu – když žaludek tráví, tělo musí odpočívat 🙂
K večeru jsme dojeli do prvního záchytného bodu naší trasy – JEDU. To už se začínal zvedat vítr a potemnělo se (ale tmou to nebylo), je to celkem vidět na fotkách.

Teď něco málo o prvním “stanovišti” pro ty, co to ocení:
JEDU tedy Jaderná Elektrárna DUkovany, teď se myslím jmenuje EDU, ale to už není tak pěkný. První tlakovodní (vodou chlazený a vodou monitorovaný) reaktor byl uveden do provozu v roce 1985, čtvrtý, prozatím poslední, v roce 1987.
Elektrárna je schopna vyrobit více než 14 mld. kWh za rok, což je asi 20% spotřeby elektrické energie za rok.
Primární okruh – řízená štěpná řetězová reakce. Uvnitř tohoto okruhu bychom nalezli reaktor, parogenerátory, hlavní cirkulační čerpadla, cirkulační potrubí primárního okruhu, kompenzátor objemu – je však nepřístupný – kupodivu z důvodu radiace 🙂

Sekundární okruh – přeměna páry na mechanickou energii. Jeho součástí je turbína, generátor, kondenzátor, kondenzátní a napájecí čerpadla a regenerační ohříváky.

Terciální okruh – chladící věže – dominanta krajiny. Za dobrého počasí jsou vidět na desítky kilometrů. Někteří neználkové si myslí, že dýmí nečistoty do ovzduší. Ve skutečnosti vypouští pouze páru, která vzniká v důsledku ochlazování potrubí a chladící vody.

Nedaleko se nachází elektrárna Dalešice s vodní nádrží Mohelno, která slouží jako záložné chlazení pro nedalekou jadernou elektrárnu Dukovany. Dalešické 4 Francissovy turbíny vyprodukují 4×120 MW ročně. Z klidové fáze se rozjede na plný výkon za 55 sekund.
Tam se, podíváme jindy, protože do tmy musíme dorazit na Pálavu.

Měla to být supr parádní pánská jízda s ohýnkem, buřty a pivkem, spaní pod širákem, … no znáte to. Nicméně dle zvyku jsme do kempu dojeli za deště. Ha ha – prostě normálka. Koupili jsme si nocleh v chatce a šli byvakovat do hospůdky s krbem. No mělo to taky svoje kouzlo. A ráno bylo ještě kouzelnější, jak by řekla rosnička “zataženo, místy s….y” Tak jsme posnídali, osedlali naše oře (a že jich dohromady máme) a vydali se na zpáteční cestu. Cesta byla hrbatá místy klikatá a pěkná, kde to šlo, jsme mazali cestovní rychlostí … déšť jsme tentokád nechali vzadu za námi.

foto: http://snilci.eu/image/tid/26

Moto výlet – JEDU